- Velikost textu +
Autorovy poznámky ke kapitole:

Rychlost blesku drbů v Konoze? Děkujte Ino! :)

Gomen-a-Sai, že mi to trvalo tak dlouho. Ale víte, píše se Chyba a zadruhé mi takhle kapitola vůbec nešla psát... je to na ní vidět.
Ale tak, stejně. Enjoy. :)

***

„Co máš s Uchihou?"

Hinatě ztuhl úsměv na tváři. Tohle přece nemohlo být tak vidět! Prostě ne. Vždyť mezi ní a Sasukem není žádné jiskření nebo tak... ne? Ptala se sama sebe na otázky, na něž nemohla vědět odpověď.

„N-nic, proč?" nervózně se zasmála, doufajíc, že si černovlasý ninja ničeho nevšimne. Ale ouha - nepodceňujte geniálního Shikamara.

„Nepovídej..." řekl odlehčeným tónem. „...že jsem si zrovna tohohle nevšiml."

„Č-čeho?" zněla další vykoktaná odpověď otázkou. Ani nevěděla, z čeho má takový strach.

„Toho tvého 'ničeho'. Víš co, radši přestaň zapírat a povídej." Taktik vypadal, jako kdyby mu bylo úplně jedno, co modrovláska odpoví, ale opak byl pravdou.

„Fajn," vydechla Hinata a sesunula se zpět na zem vedle něho. Avšak místo toho, aby začala chuuninovi vedle sebe vykládat, co se stalo mezi ní a Sasukem, jenom mlčela a hleděla do prázdna.

„No?" pobídl ji Shikamaru, když už ticho trvalo několik minut.        

„Víš... ono se toho zas tolik nestalo," pokrčila rameny dívka s pomněnkovýma očima, pak se nadechla a začala kamarádovi vykládat své 'lovestory'.

 

Jistý černovlasý chlapec rázoval po ulici směrem k čtvrti Uchihů a hlavou mu vířily rozporuplné myšlenky. K obsahu myšlenek toliko - týkaly se jiného černovlasého chlapce s vlasy svázanými do ohonu a jedné modrovlasé slečny z váženého klanu.

Hlavou mu běžely skutečně rozmanité nápady, od plánování na probodnutí Shikamara katanou až po plány na únos tmavovlásky. A to byl ten bod, kdy si jeho mozek uvědomil, jak strašně neuchihovsky si počíná. To byla ta chvíle, ve které zjistil, že je celá ta situace naprosto absurdní.

On přece s žádným Hyuugou svazky nemá! Tečka, konec, vykřičník.

'Tak proč ses cítil tak podvedený a byl jsi plný zlosti poté, cos je viděl spolu?' našeptával mu tichý, avšak úderný hlásek z hlubin jeho mysli.  Protože teď si ještě někdo může domyslet, co se stalo mezi mnou a Hinatou! A navíc je to Shikamaru... Povzdych. Tohle bude ještě těžké.

'To si piš, že bude. Navíc přesvědčit takové tvrdohlavé pako o tom, že mám pravdu...' mlel si dál svou neodbytný hlásek.

„Drž hubu!" vyjel na něj, už nahlas, Sasuke. To jsem dopadl. Jako schizofrenik?

Naštvaně udeřil pěstí do stromu.

 

„Aha..." poškrábal se ve vlasech Shikamaru a upřel pohled kamsi za svou společnici. Vypadalo to, jako kdyby mu v hlavě šrotovalo spoustu koleček a on se snažil na něco přijít.

„Copak, málo dramatické?" ušklíbla se naprosto netypicky Hinata. To, že už o jejich 'zkratu' ví někdo další, bylo znepokojivé. Sice byla pravda, že mu všechno vyklopila právě ona, ale to jemu začalo být všechno podezřelé... otec to nesmí zjistit!

„Tak nějak," pokýval hlavou černovlásek, avšak v jeho hlase byla ironie dobře slyšitelná. Pak jako kdyby mu v hlavě něco zacvaklo a on upřel tvrdý pohled na kunoichi.

„Miluješ ho?"

„C-cože?" vyhrkla Hinata a pak věnovala pohled zemi, celá zčervenalá.

„Slyšelas dobře," otráveně prohlásil chuunin.

„N-no, j-já..." začala, nemohl najít ztracenou půdu pod nohama.

„Bože, ženská..."

„N-ne," přiznala nakonec.

„To je dobře... miluješ Naruta, hm?"

„Já..." zakoktala se a zmlkla. Spojila ukazováčky a nervózně si s nimi začala hrát.

„To mi jako odpověď stačí," usmál se Shikamaru a zatvářil se velice spokojeně.

„A teď poslouchej a nepřerušuj. Až domluvím, řekneš mi svůj názor, dobře?" mluvil tak vážně, až to ani nebyl on. Ale já se koneckonců poslední dobou taky vůbec nechovám jako já. pomyslela si Hinata a poslouchala, co jí černooký shinobi vykládal.

 

„Hej, už jste to slyšeli?" vpadla na blondýnka na místo, kde zrovna vegetoval tým sedm. I když, vegetoval asi není to správné slovo - ve skutečnosti čekali na svého mistra. Ale jak znali Kakashiho, toho asi někde v půli cesty zastavili mimozemšťané a právě teď se ho ptají, kudy k Hokage. Na tohle téma si právě povídali. Sasuke je odbýval pouhými „Hn." V duchu si ale řekl, že až se k nim Kopírovací ninja dostane, hezky mu poví, co těm kreaturám příště říct. Kdo hlodá, najde! Ehm, tedy... kdo hledá, najde, samozřejmě, opravil sám sebe černovlásek na nátlak svého alter ega.

A tak, možná i proto, že se tři ninjové navzájem moc nevnímali, ale nově příchozí upoutal jejich pozornost, vyhrkli všichni najednou. A každý něco jiného.

„Ino?" zdvihla obočí Sakura, zatímco Naruto se ptal, co se děje. Poslední člen týmu pouze zabručel svou univerzální frázi.

„Hinata chodí se Shikamarem!" ozřejmila jim bez dechu hlavní konožská drbna. Opřela ruce o kolena a vydýchávala se, zatímco na ni všichni tři nevěřícně zírali.

„Cože?" vykřikli pak jako jeden muž. Dokonce i Sasuke byl překvapený, a to ne málo. Navíc se v něm zase hádaly hlasy a praly se o nadvládu.

Ehm... cože?  zopakoval znovu v duchu černovlasý, stále tomu nevěříc.
'Slyšel jsi, ne? Ta slečna, kterou tak strašně miluješ, si evidentně vybrala někoho jiného.' Zlomyslný smích se vydral z úst jeho druhého já.
Já ji nemiluju, ty debile. Jen jsem v šoku, usadil ho Sasuke, nedbajíc na to, že právě nadává sám sobě.
'To vykládej holubům. Třeba by ti se svým miniaturním mozkem uvěřili...' vyplázl na něj jazyk druhý.
Asi proto, že maj víc rozumu, než tady někdo... rádoby nenápadně  kývl hlavou k alter egu.
'Jo, ty jsi na tom rozumově dost blbě, když to furt nechápeš, já to říkám pořád. Hlavně, že si to umíš přiznat, to je hlavní!' a doplnil svůj monolog hraným spokojeným úsměvem.
Když víš, že má někdo jiný pravdu, začneš na něj házet špínu. Pokřivený úsměv.
'To si mě pleteš se sebou, milý Sasukáčku. To už je tvá skleróza tak pokročilá?' smutně zavrtěl hlavou. 'S tím musíš něco udělat, takhle to dál nejde.'
Jo, měl bych něco udělat s tebou.
'Třeba mě pustit ven!'
Tak to rozhodně ne.

„Sasuke?"

'Já myslím, že ti vadí, že se ti někdo vzepřel, pane mocný Uchiho,' zahrál na citlivou strunu Druhý.
Tak dost! Tohle je už moc, ať si ta děvka chodí s kým chce! prskl na své alter ego.
'Ó, vážně? Že nevypadáš, jako by ti to bylo jedno,' ušklíbal se ten Druhý a se zadostiučiněním sledoval, jak se tvář vnitřního Sasukeho barví do ruda.
To zatraceně není žádná pravda! Je to jen holka, hrající si na nesmělou, která kurví s každým! vyjel ještě zuřivěji úplně rudý černovlásek, který si zřejmě myslel, že si u svého alter ega spraví pověst, když bude kunoichi z klanu Hyuuga nadávat.
'Tse. A to si myslíš, že ti to budu věřit? Sám nejlíp vím, na co myslíš,' vysmíval se mu Druhý.
Tak to víš asi blbě! zněl výkřik již naprosto vytočeného Sasukeho. Nikdy ho nenapadlo, že by mohl takhle neuvěřitelně naštvat sám sebe.
'Řekl bych, že ne,' pokrčil rameny ten Druhý, zatímco zálibně sledoval černovláska, který vypadal, jako by se mu mělo každou chvíli začít kouřit z uší.

„Sasuke!"

Já tě... já tě...! připravoval se na něj skočit.
'Copak? Ukoktáš mě k smrti?' ptal se ho se samolibým úsměvem Inner.
Ne! vřískl Sasuke a vrhl se na něj. Tedy vlastně sám na sebe, když to tak vezmete. Oba dva dopadli s lehkým zadunění na zem. Nebo spíše na plochu - v Sasukeho mozku se zjevně podlahy nevedly.
'Aha, takže mě chceš znásilnit a pak mi dokazovat, že vlastně nejsi na holky.' rozvíjel své konspirační teorie již rozparáděný Druhý.
No tos uhodl, odfrkl si černovlásek a vrazil mu pěstí.
„SA-SU-KE!" zaječelo mu něco u ucha a on sebou trhnul. Přestal se věnovat nejmenovanému stvoření v hlavě, které se právě chystal zmlátit do bezvědomí, a rozhlédl se kolem.

Vzápětí zjistil, že ječák, který mu pravděpodobně až do konce života znecitlivěl ucho, patřil jisté růžovlasé slečně s vysokým čelem. Věnoval jí vražedný pohled a pak se prohlásil: „Cože?"
Když už ho vyrušili od násilí páchaném na sobě samém, tak ať je to něco důležitého, běželo mu hlavou.

„Nic, jen jsi nevnímal..." pokrčila rameny Sakura. Sasukemu zaškubalo obočí. Druhý chlapec v týmu na chvilku upoutal jeho pozornost, když vykřikl.

„Kakashi-sensei!" zasršely blonďáčkovi z očí blesky. A celý tým sedm se najednou ocitl ve vražedném provazci...

Sasuke chtěl Sakuru probodnout katanou, Sakura chtěla (jako ostatně vždy) umlátit Naruta a Naruto chtěl do jejich mistra napálit Rasengan za to, že přišel opět pozdě a ještě se vymlouvá. Kakashi se jenom nervózně usmíval, když viděl rozpoložení svých žáků a Ino vycovala ze scény.
Pak odsprintovala říct tu novinku i ostatním.

 

Ininy další zkušenosti s tímto oznámením byly věru rozličné. Rozdíly v reakcích byly i v samotných týmech - nejlépe to bylo vidět u týmu Gai.

„Hinata-sama," bylo jediné, co ze sebe vypravil Neji, poté nasadil kamenný výraz a mlčel. Zbytek dne ho uklidňovala Tenten, která se nad novinou pouze pousmála.

„Síla mládí dostihla i tvou sestřenici!" drcnul do zkamenělého ninji jeho mistr.

„Ano, Gai-sensei, máte pravdu! Buďte na ně hrdý!" to vyřkl jistý chlapec s tlustým obočím.

Zatímco v týmu osm, kde byla také Hinata, byla reakce dvou shinobi dost podobná. Totiž strašně zaskočená. Když s tím oznámením Yamanaka oběhla celou Konohu, se značným zpožděním vyrazila za svým týmem.

 

„T-ty pohledy?" zašeptala Hinata s vyděšeným výrazem, když viděla spiklenecké pohledy, kterými je lidé častovali.

„Klid, ono je to brzo přejde," polohlasně ji uklidňoval Shikamaru a podíval se na nervózní dívku, která šla blízko něho.

„Ale... j-jak to zjistili?" úpěnlivě se na něj podívala modrovláska a bezděčně se chytila jeho ruky. Shinobi zvednul obočí, ale nijak to nekomentoval.

„Vypadá to, že Ino nezahálela," ušklíbl se a pomyslel na blondýnku ze svého týmu.

„A ta?" studovala ho pohledem. To je tak lehkomyslný a všechno jí vyklopil?

„Jo, cesta asi vede k mojí matce... včera to ze mě vytáhla, ani nevím, jak se jí to povedlo." povzdychl si černovlasý a lehce se otřásl, když si vzpomněl na Yoshino Naru, jeho matku.

„Přežij dnešek," popřál své přítelkyni Shikamaru a s rukama v kapsách se vydal ke svému týmu.

„Tobě taky hodně š-štěstí," pousmála se dívka se světlounce fialovýma očima a odcupitala za Shinem a Kibou.

Autorovy poznámky na konec:

Překvapilo vás to? Nebojte, v další kapitole všechno vysvětlím ;D