- Velikost textu +

„Zejtra jsou Velikonoce.“ Začal Pein před shromážděním svých věrných poskoků.

„Jelikož jsme neměli dlouho žádnou soutěž.“ Rozhlédl se po zúčastěných. „Uděláme jí. Ta dvojice co zítra přinese nejvíc vajíček vyhraje týden dovolenou.“

„Vajíčka?“ zvedl Hidan jedno obočí.

„Slepice?“ Poškrábal se Kisame mečem na hlavě.

„Tobi má rád slepičky.“ Pohladil se Tobi po břiše.

„S timhle dementem do party nejdu.“ Přecedil Deidara přes zuby.

„Dost už! Táhněte si vyrobit pomlásky.“ Okřikl je Pein.

 

Pondělí čas Velikonoc

 

„Pěkná pomlázka Itachi.“ Zubil se Kisame. Itachi se podíval na svojí pomlázku. Úplně obyčejná. Dlouhá ohebná s několika stuhami.

„Tvoje je taky fajn.“ Hodil očkem po Samehadu, který měl na konci uvázanou jednu fialovou stuhu.

„Jak chceš vyhrát Kakuzo?“ Podíval se smutně Hidan po ostatních.

„Mám plán.“ Kakuzovi se v očích zajiskřilo.

„Tobi je hodný kluk.“ Tobi mával nad hlavou pomlázkou z jílu, kterou mu udělal Deidara.

„Jestli mě budeš srát.“ Deidara složil ruce do pečetě a naznačil výbuch.

„Jdu s váma.“ Sasori se nenápadně přidal k Deidarovi s Tobim. „Pamatujte, že není důležité kolikátí skončíme, ale jak moc se při tom ožerem.“

„Vypadá to, že na mě zbyl Zetsu.“ Díval se Pein po ostatních.

„Když nám někdo nedá vajíčka tak ho sežeru.“ Zetsu se patřičně olízl.

„Dobrá, rozchod. Ve 14:00 se zde opět sejdeme.“ Pein rukou odmávl závod.

 

 

Deidara, Tobi a Sasori

 

„Kam půjdem nejdřív?“  Zeptal se Tobi.

„Že by do nějakého baráku?“ Ohnal se po něm Deidara pomlázkou.

„Nejdřív příprava.“ Zastavil je Sasori. Vytáhl z batohu flašku rumu a vodky. „Co pijete mládenci?“

„Vodu.“ Ozval se Tobi.

„Vodku.“ Natáhl Deidara ruku po flašce.

„Chytej Tobi rum.“ Hodil mu ho. Tobi si sundal masku, aby se mohl napít.

„Ty vole proč nosíš masku jenom s jednou dírkou na oko, když máš obě oči?“ Koukal Deidara.

„Vypadám tak sexy!“ Tobi si pořádně nahnul z flašky.

Trojčlenná skupinka zastavila u prvních dveří. Slušně zaklepali a spustili koledu.

„Naval panáka, nebo mi selže loutka!!!“ Chytil Sasori postarší paní za límec.

Paní bez reptání rychle doběhla pro uleželou slivovici. Všichni si řádně přihnuli.

Po x navštívených dveřích.

 „Kolik jsme už vykoledovali vajíček?“ Škytl Tobi.

„Určitě hodně.“ Sasori si sundal baťoh, aby se mohl podívat. Deidara mezitím upadl na zem.

„Kua, šutr.“ Zaklel.

„Šestero fernetů, tři rumy, pět slivovic a jedna kofola říznutá rumem.“ Hlásil Sasori.

„Neměli jsme sbírat vejce?“ Bouchl se Tobi do masky.

„Určitě ne.“ Zachrochtal Deidara s nosem zabořeným v hlíně.

„Dáme si dalšího rumáá.“ Vyštrachal Sasori flašku z batohu.

„Počkej, budou tam nějaký vajíčka.“ Ozval se Tobi.

„Křup!“ Ozvalo se, když Sasori hodil batoh na zem.

„Křup?“ Zkusil zopakovat zvuk.

„To bylo tvoje křup?“ Otočil se na ně Deidara.

„Asi mam v batohu vajíčkovou pomazánku.“ Odšrouboval Sasori víčko od lahve s rumem.

„Pánové, začíná doba temna!“ Naklonil si pořádně flašku a poslal dál.

 

 

Hidan a Kakuzo

 

„Když se budeme držet mého plánu nemůžeme prohrát.“ Zašeptal Kakuzo.

 

„Cíl identifikován.“ Zamumlal Hidan do vysílačky.

„Akce!“ Zařval Kakuzo a vystartoval z úkrytu. Hidan udělal to samé.

Hidan rozkopl dveře od kurníku a začal se prodírat slepicemi. Kakuzo ho zatím venku statečně kryl.

„Au, potvory koušou.“ Stěžoval si Hidan.

„Pohni a ber vajíčka.“

Hidan pomalu plnil batůžek, když narazil na kohouta.

„Ty asi vajíčka neneseš, co?“ Ušklíbl se Hidan. Kohout po Hidanovi krutě vystartoval.

„Nemyslel jsem to osobně! Ááá! Kakuzo! Pomoz mi!“

„Co se tam děje?“

„Nasranej kohout! Myslim, že krádež vajíček bral jako útok na sebe. Musíme se stáhnout!“

„Zamítnuto!“

„Moje oko! Ty hajzle pudeš do polívky!“ Hidan se statečně bránil, ale nakonec se dal na zbabělý úprk.

„Seru na to mam rád svý oči!“ Hodil po Kakuzovi poloplný baťoh.

 

 

Itachi a Kisame

 

„Jak se to dělalo?“ Podrbal se Itachi pomlázkou na hlavě.

„No, zaklepalo se pomlázkami na dveře.“ Zavzpomínal Kisame. „Potom se zapějeme nějakou koledu.“ Dodal s úsměvem.

„Já mám zpívat?“ Itachi se podíval na Kisameho Sharinganem.

„Jo, nějakou pěknou koledu. Třebaaa…“ Kisame se dlouho zamyslel. „Neséém vám novíínýýý poóslouúcheéjtééé.“ Itachimu se na Kisameho díval tentokrát již Mangekyou Sharinganem.

„No mě se to taky nelíbí, ale taková je tradice. Tak nečum tak blbě a pojď zaklepat.“ Kisame se rozpřáhl pomlázkou/Samehadem a třísknul do dveří.  Ty se ihned rozletěly na malé kousíčky. Slečna co za nimi stála, s tácem plných vajec, teď ležela na znak vejce rozbité na sobě.

„Tos docela posral.“ Usmál se Itachi.

„Myslím, že to koleda zpraví.“

„Nejsem stejného názoru.“

„Ta pani se začíná zvedat.“

„Utíkej, budu tě krýt.“

„Vážně?“

„Ne!“ Itachi se dal na úprk Kisameho v patách.

 

„Kde teďka seženeme vejce?“ Ohlídl se Itachi jestli je někdo nesleduje.

„Zkusíme další dveře.“ Navrhl nadšeně Kisame.

„Mám lepší nápad.“ Itachi se podíval na skupinku malých dětí nesouc si košíky na plněné po okraj vajíčky.

„Dobrej plán! Hned se jich zeptám, kde koledovali.“ Kisame se rozběhl, ale byl hned zastaven.

„My jim ty vajíčka šlohnem.“

„Jo táák.“

„Ahoj dětí.“ Itachi se přátelsky usmál na partu chlapců. 

 

Po deseti minutách.

 

„To jsme to těm malým grázlům pěkně ukázali.“ Počítal Itachi vajíčka v baťohu.

„Takhle pěkně jsem si nezaboxoval už dobrých dvacet let. Co na tom že těm sígrům nebylo víc jak deset.“ Zubil se Kisame.

 

 

Zetsu a Pein

 

„Kolik jsme toho už vykoledovali?“ Ptal se Pein.

„No, Blue nám za protekci dala..“

„Fakt nám dala? I mně? Já si na to nepamatuji! Přestávám s fetem!“ Vztekal se Pein.

„..dala celý plato vajíček.“ Dokončil Zetsu větu.

„Jo ták. Tak to si můžu v klidu zase něco šlehnout.“

„Já bych to tak nepřeháněl. Jestli si to takhle budeš píchat do očí tak si je pěkně zmrvíš. Budeš tam pak mít nějaký kruhy, nebo co říkali doktoři.“

„To je možný, ale, kde jsou důkazy. Kolik je teda vajíček v tom pytlu?“

„Jedno.“

„Jakže? Jenom jedno?“

„Jo, ostatní jsem snědl.“ Zetsu se usmál.

„Tak to jsme v pytli.“

„Ještě můžeme přepadnout jinou dvojici.“ Navrhl Zetsu. „Nedaleko odsud je Deidara a jeho skupina.“

„Jdeme po nich.“ Pein vyšel rázným krokem. Když už našli Deidarovo skupinu čekalo je docela nemilé překvapení.

„Co tu dělá ta sanitka?“

„Otrava alkoholem!“ Zavolal jeden ze zdravotníků.

„Deidaro, ty lamo, dej si ještě panáka.“ Konverzoval Sasori se svým přítelem, jenž byl na nosítkách v bezvědomí.

„Jo tak ty nemůžeš, co? Hmm.“ Sasori přemýšlel.

„Hned toho nechte! Přestaňte mu lít ten rum do kapačky proboha!“

„Co jé? To že je v bezvědomí ho neomlouvá.“

 

 

Vyhodnocení

 

„Nejvíc vajíček ukořistili Itachi s Kisamem.“ Ohlašoval Pein vítěze. „Získávají tak týdenní dovolenou na náklady organizace.“

„Jo!“ Plácli si vítězové.

„Cenu pro největší smolaře jsem vyhrál já a Zetsu a vyhráváme tak týdenní pobyt u Blue v ložnici…“

„Tobi chce taky!“ Ozval se Tobi opírající o Sasoriho.

„Je to výhoda mít nohy ze dřeva. Držim furt rovnováhu.“ Sasori pochválil sám sebe.

„Tým Deidara, Sasori a Tobi vyhrávají cenu za nejlepší zahradníky. Zalévali se průběžně celý den, aby nezvadli. Deidara až moc. Rozchod k užívaní se svých cen.“

„Zase jsme vyhráli velký kulový.“ Smutnil Hidan.

„Kdepak, letenky co měl Pein v šuplíku na Maurícius mám já.“ Kakuzo se velice lstivě usmál.