Stála jsem na hlavách Hokagů a měla zavřené oči. Po chvíli jsem je otevřela a začala dělat pečetě. Nakonec jsem se kousla do prstu a bouchla dlaní do země. Jednou rukou jsem udělala pár speciálních pečetí a znovu zavřela oči.
Najednou se tam objevil samotný Manda.
„Co chceš, Ayame?“
„Prosím, promiňte mi vyrušení, Manda-sama, ale potřebuji vaši pomoc ke zničení Konohy. Pomůžete mi?“
„Klidně, ale chci pak sto obětí, jinak tě sežeru.“
„Nebojte se, Manda-sama, dostanete je.“
„To doufám.“
Had přelezl okraj hlav Hokagů a začal ničit vše, co mu přišlo pod ocas. Usmála jsem se, ale vzápětí jsem musela uhýbat útokům od ANBU.
„Takže se to už Tsunade dozvěděla? Předpokládám, že chce moji hlavu na stříbrném podnose, ale to se jí nepovede.“
Nejdříve se mi po celém těle objevily prokleté značky a pak mi kůže zčernala. Narostly mi kočičí uši, ocas, na rukou se objevily drápy, oči zčernaly a pak se objevily kočičí zorničky a chakra mi vzrostla o dvě stě procent.
ANBU útočili a já jejich útoky bez problémů vykrývala, popřípadě uhýbala, ale pak se k nim přidal i tým 7, a to už bylo trochu těžší.
Nejdřív na mě běžel Naruto s rasenganem, pak Sasuke s chidori a nakonec oba najednou.
Nesčetněkrát jsem se proto musela léčit, takže mi pomalu docházela chakra, ale ANBU a tým 7 na tom byli podstatně hůř. Už jsem si myslela, že vyhraju a budu muset žít, ale pak mi někdo zezadu probodl srdce. Pomalu jsem slábla a prokletá pečeť se deaktivovala.
„Je pravda, že zmije, kterou si hřeješ na prsou, začne jednou kousat, ale já mám protijed a navíc o té zmiji vím.“ Zaslechla jsem Kakashiho hlas.
„Proč, kurva, nejseš v nemocnici?“ Vykašlala jsem trochu krve a otočila hlavu co nejvíc dozadu, abych na něj viděla.
„Protože je síla vůle někdy silnější než zranění, víš? Dlouho jsem tušil, že se vrátíš, abys zničila Konohu, zmije,“ zavrčel naštvaně, ale já se jen usmála.
„Tak to není, ale může to tak vypadat. Víš, proč jsem se vrátila doopravdy? Protože jsem se chtěla ujistit, že žiješ a jsi v pořádku,“ řekla jsem s námahou a znova zakašlala. Kakashi se na mě překvapeně díval.
„Je to tak, ale to už je jedno. Abych pravdu řekla, jsem ráda, že zemřu,“ zakašlala jsem znova a pak padla na zem. Pomalu mě opouštěla síla, rozostřoval se mi zrak a těžkla víčka, až jsem je nakonec zavřela a pohltila mě tma...

*_*

Kakashi se díval, jak mu pod nohama umírá poslední blízký člověk, a stále nemohl uvěřit tomu, co slyšel. Nakonec vyčerpáním a kvůli celkové slabosti omdlel.

*_*

Tsunade seděla v kanceláři s obličejem v dlaních a před ní na stole ležel papír, na kterém bylo vše vysvětleno...

Hokage-sama,
žádám vás, přesvědčte ostatní, aby mě nenáviděli a chtěli mě zabít. Předem se omlouvám za škody, které způsobí Manda. Přeji si, aby mě všichni nenáviděli a později mě i někdo zabil. Zbývá mi nanejvýš měsíc života, kvůli mutaci mých genů, a já chci, aby mě pak nikdo nelitoval jako hrdinu, který padl v boji. Chci zemřít něčí rukou jako zločinec, protože to taky jsem. Nenávidím se za svůj odporný podraz vůči Třetímu. Prosím, netrapte se pro mě, Hokage-sama.

Ayame Ai

Na papír dopadla jedna slza.
„Proč...“ zašeptala Tsunade a nalila si saké. Bylo jí jedno, že se opije, prostě chtěla alespoň na chvíli zapomenout...

---